Wresrg

Wolfram von Eschenbach
Wolfram von Eschenbach, Codex Manesse
Narození	asi 1170
Úmrtí	asi 1220
Povolání	básník, minnesängr a rytíř
Národnost	německá
Žánr	epos, rytířský román
Významná díla	Parzival
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Socha Wolframa von Eschenbach na hradě Abenberg.

Wolfram von Eschenbach (asi 1170 - asi 1220) byl německý rytíř, básník a minnesängr. Je řazen mezi největší epické básníky své doby, ale věnoval se i poezii lyrické.^[1]

O jeho životě se ví jen velmi málo, podle jména se usuzuje, že se narodil v bavorském Obereschenbachu v Ansbachu (nyní Wolframs-Eschenbach). Pocházel z drobné šlechty, žil jako rytíř, pobýval u šlechtických příznivců ve středním Německu a ve Štýrsku, delší dobu žil na Wartburgu. Svým dílem Parzival se stal vrcholným představitelem německého dvorského eposu.^[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

• Parzival (asi 1200-1210), rozsáhlý epos napsaný ve střední horní němčině zpracovaný částečně podle francouzské předlohy Perceval od Chrétiena de Troyes. V eposu je spojena artušovská látka s mystickými pověstmi o svatém Grálu. Jde o vývojový středověký román, ve kterém se Parzival změní z prostého a naivního „hlupáčka" ve skutečného rytíře a krále družiny rytířů sv. Grálu. Epos má složitou kompozici, četné exkursy (odbočky od hlavního děje) a originální úvahy o rytířském životě.^[1]
• Willehalm (po 1212), fragment eposu o bojích Francouzů s Araby v 9. století napsaný podle chanson de geste Aliscans, ve kterém je náboženská nenávist předlohy nahrazena myšlenkou tolerance.
• Titurel (asi po 1217), fragment eposu, ve kterém je rozvedena jedna milostná epizoda z eposu Parzival. Wolframův vztah k ženě nedí dán pouze rytířskou galantností a dvorností. Básník oslavuje manželskou lásku a věrnost, ve které je skutečné štěstí.
• Tagelied (Jitřní písně), milostná lyrika (dochovalo se osm písní), kterou psal jako minnesängr a ke které skládal i hudbu (ta se nedochovala):^[2]
  • Den morgenblic bî wahtaeres sange erkôs,
  • Ez ist nu tac!,
  • Sîne klâwenv,
  • Von der zinnen,
  • Der helnden minne ir klage,
  • Ein wîp mac wol erlouben mir,
  • Ursprinc bluomen, loup ûzdringen,
  • Guot wîp, ich bitte dich minne.

Ohlasy Wolframova díla v hudbě[editovat | editovat zdroj]

Wolframův epos se stal předlohou oper Richarda Wagnera Lohengrin (jde o Parzivalova syna) a Parsifal. Ve Wagnerově opeře Tannhäuser Wolfram von Eschenbach přímo vystupuje.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

• Ve službách paní, Evropský literární klub, Praha 1941, přeložil Antonín Hartl, výbor z dvorských pěvců, ve kterém je obsažena jedna Wolframova píseň pod názvem Svítáníčko.
• Parsifal, román pro mládež,, Vyšehrad, Praha 1942, podle klasické předlohy Wolframa z Eschenbachu zpracoval Vladimír Donát.
• Parzival, Aula, Praha 2000, přeložil Jindřich Pokorný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

1. ↑ ^{a b c} Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, Odeon, Praha 1987, str. 739-740.
2. ↑ Eschenbach - bibliotheca Augustana

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wolfram von Eschenbach ve Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wolfram von Eschenbach
• (německy) Wolfram von Eschenbach - Leben und Werk
• (anglicky) Wolfram von Eschenbach - NNDB
• (francouzsky) Wolfram d'Eschenbach - Encyclopædia Universalis